Palermo na Severu

Týdeník Ekonom

Ústeckému regionu vládne korupce. Propojení byznysu a politiky se tady bere už jako normální věc.

Máte stavební firmu a chtěli byste zakázku v Ústeckém kraji? Zajeďte do Mostu, seznamte se tam se správnými šibaly a nabídněte dobrou cenu plus devět procent navrch. Pak už můžete jen čekat, až na vás přijde řada, protože kolečko zájemců je početné.

Tak tento recept uslyšíte v regionu mezi Děčínem a Chomutovem od kdejakého místního podnikatele. Politikům v Ústí je prý jedno, komu zakázku dávají, hlavně když se z ní sype oněch devět procent.

I kdyby tahle šeptanda byla pravdivá jen z poloviny, valí se na nás z Ústecka tolik důkazů o mafiánském prorůstání tamního byznysu s politikou, že je tento nemocný kraj pomalu zralý na vyhlášení karantény.

I v jiných koutech republiky mají třeba partaje své mrtvé duše a jejich sněmy se pokoušejí dirigovat šedé eminence ze sféry podnikání. Jenže v severozápadních Čechách je to masový, běžný jev. Manipulací smrdí i obrovský tlak těžařských společností na prolomení uhelných limitů, který jinde není.

A jako černý mrak leží na zdejších průmyslových gigantech - a místní justici - hříchy 90. let, například privatizační kauzy Appian, Setuza či konkurzní mafie soudce Berky.

»Je tu nízký práh povědomí, co je a co není kriminalita. Po revoluci dlouho chyběla pracovní morálka, běžně se jezdilo krást do Německa, bujelo nelegální převádění cizinců a policie byla zkorumpovaná,« popsal kořeny problémů týdeníku Ekonom jeden z mosteckých rodáků, ovšem pod podmínkou anonymity.

Že by si nějaká firma sama troufla ohlásit policii, že po ní chtěl některý politik provizi, jako se to stalo nedávno v Brně v kauze žabovřeského starosty Kvapila, tady nehrozí.

A kupodivu právě tento divný region s divokou minulostí i současností se v příštích volbách pokusí získat na svou stranu těžké váhy. Voliče si budou přetahovat předseda ČSSD Jiří Paroubek, předseda Strany práv občanů Miloš Zeman, místopředseda ODS Petr Gandalovič a expředseda zelených Martin Bursík.

Vykořeněný kraj dobrodruhů

Tady je to vytunelované i lidsky, pohoršoval se nad Českem někdejší boss podsvětí František Mrázek. Na Ústecko, kde měl mimochodem »svou« Setuzu i řadu kontaktů, padnou jeho slova do písmene.

Jednak se do pohraničí po vysídlených Němcích přestěhovaly po válce tisíce nových lidí, často dobrodruhů.

A na rozdíl od našich dalších pohraničních oblastí pokračovala tato migrace kvůli expanzi průmyslu i v následujících desetiletích. Města a vesnice se likvidovala kvůli uhlí, vykořeněné obyvatelstvo nedalo zakořenit politické kultuře a slyší na laciné, rychlé sliby. Kdekdo z dnešních mocných se zapletl s KSČ (například exhejtman Jiří Šulc z ODS i jeho současná nástupkyně Jana Vaňhová z ČSSD).

Pro Ústecko je zároveň charakteristická koncentrace velkých měst s několika obřími podniky typu Spolchemie či Setuzy v Ústí, Mostecké uhelné společnosti, Severočeských dolů, elektráren ČEZ, Válcoven trub Chomutov, Chemopetrolu Litvínov nebo sklárny Glaverbel v Teplicích. Na území kraje se vyrábí dvaasedmdesát procent elektřiny v republice.

Spojení těchto faktorů, umocněné dlouhodobě rekordní mírou nezaměstnanosti, je pro kraj smrtící koktejl.

Pár všemocných kapitánů průmyslu má v hrsti politiky, jimiž jsou z velké většiny narychlo zbohatnuvší nýmandi, často potomci lačných dobyvatelů pohraničí. Kdo by odolal svodům? Časy seriálového tajemníka Pláteníka, kdy politika zcela ovládala hospodářství, jsou naštěstí pryč, jenže mezi Děčínem a Chomutovem nastal opačný extrém.

Ryba smrdí od hlavy

Výmluvnou vizitkou mocenského kartelu je už samo oranžovo-modro-rudé ústecké hejtmanství. Na první pohled vládne sice ČSSD, žádná koaliční smlouva není.

Ale politické soupeře - modré i rudé - si zavázala funkcemi. Jak v radě, tak v čele výborů. Jejich platy se pohybují v rozmezí od 50 do 80 tisíc korun. Opozicí zůstalo po volbách v předloňském roce de facto jen sdružení Severočeši.cz.

Dokud býval Jiří Šulc z ODS hejtmanem (2000-2008) a obýval pracovnu v sedmém patře betonového paláce v centru Ústí nad Labem, sršel vtipem a optimismem. Dnes sice jako uvolněný radní pro dopravu a silniční hospodářství sedí v kanceláři o patro výš, je však viditelně skleslý.

»Míval jsem tady z toho radost, bylo to tu dynamické. Ale v poslední době to vzalo divný směr, vládne tady útlum,« komentuje dění v regionu při rozhovoru s týdeníkem Ekonom.

Jednu věc si však exhejtman přece jen pochvaluje - že on a jeho partaj nemuseli od válu tak úplně.

»Naštěstí se nám povedlo zachovat určitou míru kontinuity, což je důležité hlavně u větších rozvojových projektů. S vaničkou naštěstí nebylo vylito i dítě,« používá okřídlený slogan z doby perestrojky.

Že se Šulcovi nelíbí početní převaha ČSSD na hejtmanství, vyjádřená poměrem v radě 8 (ČSSD):2 (ODS):1 (nezávislý) plus placení zástupci komunistů ve výborech, příliš nepřekvapuje. Jako odpůrce prolomení limitů těžby uhlí nemůže jásat ani nad tím, že v dnešním vedení kraje převažují »prolamovači«. Ale na neblahém zamoření Ústecka kmotry a velrybáři má sám podíl.

Šulce totiž provází pověst politika, který se domluví s každým.

Přestože s ODS získal v roce 2004 na Ústecku nadpoloviční většinu, přizval k moci ČSSD (náměstka mu dělal Jaroslav Foldyna), a ta mu teď přátelskou výpomoc oplácí.

Na schůzi s pistolí

»Oceňuji, že se dokážeme domluvit na tom, co je prospěšné pro Ústecký kraj a jeho občany, oceňuji, že se respektujeme a neupřednostňujeme osobní nebo politické zájmy. Myslím, že bychom v tomto směru mohli být určitým vzorem,« recituje jak v nedělní škole Šulcova soupeřka, současná hejtmanka Jana Vaňhová z ČSSD.

Mimochodem, kanceláře své i svého sekretariátu nedávno nechala vymalovat sytě oranžově a stejnou barvu mají koberce, nábytek i nádobí.

Takže ústecké hejtmanství jako vzor? Dobrý vtip. Vždyť Šulc v osobě Vaňhové sekunduje figurce, kterou podle řady svědků vede její partner, kontroverzní podnikatel a místopředseda chomutovské ČSSD Roman Houska.

V živé paměti zůstává jeho ostrá hádka se šéfem strany Jiřím Paroubkem, jemuž se nelíbilo, že chodí na schůze ozbrojen. I proto dostal Houska nařízeno být neviditelný, což celkem dodržuje.

Navíc krajská idylka má údajně i jiné, prozaické pozadí. O duhové spolupráci, založené na již zmíněném systému distribuce stavebních zakázek, kolují mezi špičkami krajské ODS divoké fámy s bizarními detaily.

»Neumím to doložit, ale mám informace od velmi důvěryhodných lidí, že v systému hraje klíčovou roli mostecká stavební firma Herkul vlastněná podnikatelem Vladimírem Repáčem,« řekla týdeníku Ekonom osoba blízká občanským demokratům.

Potopa po Šulcovi

O společnosti Herkul, vzniklé roku 1974, kolují v Mostu - a nejen tam - legendy. Vyrostla na zakázkách pro mosteckou radnici v dobách tamní koalice ODS a ČSSD, později se specializovala na dopravní stavby. Dnes je jednou z nejvýznamnějších firem v kraji.

Spekulace, že dnes vedení Herkulu údajně vybírá pro kraj na střídačku vítěze zakázek včetně téměř devítiprocentních provizí rozdělovaných vybraným politikům, je jen stěží ověřitelným tvrzením.

Faktem ovšem je, že podle internetových stránek Herkulu jsou mezi objednavateli jeho prací kraj a třeba i dopravní společnost Viamont patřící v minulosti exministru dopravy Aleši Řebíčkovi z ODS.

Navíc k Repáčovi má blízko jeho mostecký soused Pavel Kouda (ČSSD), náměstek hejtmanky.

Dotaz týdeníku Ekonom na osobní vliv při rozdělování krajských zakázek ponechal Repáč bez odpovědi. V reakci pouze uvedl, že »impulzem k orientaci firmy na dopravní stavby po roce 2007 byl fakt dobré identifikovatelnosti zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury v ČR nejméně do roku 2013«.

»Žádnou firmu Herkul neznám, ani pana Repáče. Já už nikam nekandiduji, na nic se mě neptejte,« zdráhal se k věci vyjádřit Řebíček. Šulc i šéf krajské organizace sociálních demokratů Petr Benda jakékoli spekulace o manipulaci dopravně-stavebních zakázek striktně odmítli.

Nic prý netuší ani Šulcův protivník uvnitř ODS, vlivný poslanec sněmovny Oldřich Vojíř.

»O žádných provizích nevím, firma Herkul je šikovná. Průšvih spíše vidím v tom, jak se odpoutat od dnešního prokorupčního systému výběrového řízení, který dává politikům možnost libovolně dělat užší výběry uchazečů,« říká obecně.

O tom, že na Ústecku cosi smrdí a je čas zmizet, svědčí i rozhodnutí dlouholetého šéfa tamní ODS Jiřího Šulce kandidovat na jaře do sněmovny. Nikdy předtím přitom působit mimo region nechtěl.

Kdysi silnou krajskou partajní buňku ovšem zanechává ve stavu chaosu a hádek. Zrušení organizací v Litvínově, Mostu a v Děčíně prezentují špičky ODS jako recept na skoncování s kmotry, zatím to ale vypadá, že opatření pouze urychlilo další vyřizování účtů místních bossů.

Navíc ODS v Dubí u Teplic, díky jejímuž zaplacenému zbytnění o 370 lidí (dělnické a studentské duše dodal podle řady tehdejších svědků kontroverzní stavební podnikatel Patrik Oulický) došlo před časem ke zvolení místopředsedy ODS Petra Gandaloviče, přežila bez úhony.

Uhelné tlaky v Litvínově

Jméno Milana Šťovíčka je v Litvínově pojmem. Iniciátor ekologických demonstrací z roku 1989, jehož vynesla autorita u místních lidí postupně až do křesla litvínovského starosty, odolával vstupu do ODS až do roku 2001. Loni byl vlastní partají doslova odstřelen.

Všechno začalo zkraje roku 2009, kdy výkonná rada odebrala Šťovíčkovi licenci nikoli za černé duše, ale naopak za to, že jeho buňka odmítala přijmout do strany organizovanou partu kolem jakéhosi Martina Škrabala. Jenže licenci poté získal právě Škrabal. Na něj ale záhy praskla hospodářská trestní minulost a předsedou litvínovské ODS se stal advokát Daniel Volák.

Ten také loni na podzim při radničním puči vystřídal Šťovíčka i ve funkci starosty, což ve městě vyvolalo silné protesty.

»Proti naprosto nedemokratickému řízení strany jsem se nikde nedovolal. Nejsem zatrpklý, ale se současnými předáky už to nejde,« říká rezolutně Šťovíček. Ten se nakonec letos v únoru jako nezávislý stal volebním lídrem ústecké kanidátky strany Věci veřejné.

O tom, že za organizovaným přemetem v Litvínově stojí peníze a uhlí, si tamní vrabci štěbetají na střeše. Volák je vstřícnější k tlakům na prolomení uhelných limitů (jde o těžařskou společnost Czech Coal), zatímco Šťovíček byl zásadně proti.

Existuje ale i druhý možný motiv. Pár dní po vypuzení Šťovíčka z radnice dorazila do Litvínova dotace 90 milionů korun na opravu sídliště Janov a už předtím přišlo 60 milionů na rekonstrukci litvínovského kulturního domu Citadela. Přitom někteří předáci města, dirigovaného společně ODS i ČSSD, sami podnikají a mají blízko nejen k městským zakázkám, ale i k podsvětí. Například šéf komise pro péči o obyvatelstvo a místopředseda litvínovské ČSSD Kamil Havelka má firmu na vymáhání pohledávek s trestaným Martinem Macháčkem, dříve vyhlášeným bossem vymahačů v litvínovských zábavních klubech.

Mostecké války

Zmíněný Macháček byl ovšem podle svědků přítomen i při poslední schůzi organizace ODS v nedalekém Mostu, kterou hned poté letos 18. ledna zrušila výkonná rada kvůli přemíře mrtvých duší a chronické neusnášeníschopnosti. Svědci tvrdí, že do sálu tehdy přivedl tři stovky Romů, a to prý na pokyn výše zmíněného sociálního demokrata Havelky z Litvínova.

»Obviňují mě, že jsem bral mrtvé duše, ale všichni, co na jednání přišli, ukázali občanku a zaplatili příspěvek, takže to mrtvé duše nebyly,« hájí se poslanec Oldřich Vojíř z ODS, jehož skupině prý měli dodaní Romové pomoci proti konkurenční partě kolem exhejtmana Šulce.

Jak je vidět, spolupráci největších politických konkurentů na Ústecku upevňuje i vzájemná pomoc při vnitrostranických šarvátkách.

Nitky tohoto a dalších rozkolů v Mostu ale opět vedou k byznysu.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Vojíř (podobně jako kdysi jiný vlivný mostecký poslanec ČSSD a šéf stejného sněmovního výboru Josef Hojdar) bývá spojován se zájmy uhlobaronů, ale i dopravců. Ještě za ministra Řebíčka prosadil ve sněmovně zákon zvýhodňující bezprecedentně majitele mosteckého autodromu Jiřího Kroužka, když jeho firmě dal dočasný monopol na testovací jízdy provinilých řidičů.

Co se týče propojení politiky a byznysu, má Most i jinou raritu. Tamní průmyslové zóny nesou jména vlivných předáků města, například Joseph (Josef Hojdar), George (Jiří Šulc) a Stanley (Stanislav Dostál).

»To aby s výslovností neměli problém cizinci,« vysvětluje nápad Šulc. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že jde o zpupný pomník levného nákupu pozemků na osobu a posléze jejich lukrativního odprodeje městu.

Hustota pavučiny obchodně-politických vztahů praští v Mostu do očí i ve chvíli, když potkáte v tamních ulicích u popelnic mezi místními paneláky »kukavůz« odpadové firmy Marius Pedersen. Pro ni totiž pracoval - a po ukončení své kontroverzní mise v roli hlavního náměstka ministra Řebíčka opět pracuje - Jiří Hodač, vlivný šéf ODS v nedalekém Proboštově u Teplic. Marius Pedersen ovšem ovládá odpadový byznys i v řadě dalších měst Ústecka.

Velrybáři už i u komunistů

Kvůli prorůstání se zájmy stavebních firem dostala mostecká velká koalice ODS a ČSSD před čtyřmi lety v komunálkách exemplární výprask od populistického sdružení Mostečané Mostu. Stačilo mu vypsat loterii o lákavé ceny a voliči se jen hrnuli.

Hnutí dodnes spolu s komunisty řídí radnici, což je také republikové unikum.

»Žádná ze stran na severu není homogenní, je to jen boj o peníze. Žijí z tradic, všechno je to prohnilé,« tvrdí pro týdeník Ekonom zakladatel a mecenáš Mostečanů, podnikatel Jiří Zelenka.

Předloni jím podporované hnutí Severočeši.cz získalo osm křesel v krajském zastupitelstvu a letos chce jít do voleb s koalicí Jany Bobošíkové a Jany Wolfové.

Jenže i Zelenka už loni politiku rezignovaně opustil. Prodal svůj podíl ve strojírenské firmě BIS Czech, s. r. o., a většinu času tráví ve Francii a v Rakousku. »Je to tu v politice i ekonomice nekonečná série podrazů a život je příliš krátký,« vysvětluje trpce. »Staré strany kradou, ty nové to alespoň ještě neumějí. Jakákoli výměna a zpřetrhání dnešních vazeb je nutnost,« radí s notnou skepsí.

Mezi mosteckými zastupiteli se ovšem říká, že Zelenku měl z pozadí jeho sdružení vytlačit vlivný mostecký podnikatel Antonín Brinzanik. Ten v minulosti figuroval v desítkách obchodních a finančních firem, dnes je jednatelem společnosti Purim.

Možná šlo z jeho strany o atak na celou mosteckou radnici, protože Brinzanik údajně stojí i za nedávným pučem ve vedení mosteckých komunistů, kteří jsou koaličními spojenci Mostečanů.

Šéf mostecké KSČM, senátor Vlastimil Balín, byl odstřelen ze dne na den. Vidět něco podobného vzorný komunistický tajemník Pláteník z dávné seriálové ságy Okres na severu, hodil by svou rudou legitimaci do kanálu.

Na internetových stránkách okresního výboru KSČM v Mostu se však v lednu s půldruhaměsíčním zpožděním objevilo oznámení - »protože se množí dotazy na skutečný stav, kdo je či není předsedou« -, že byl svržen (bez udání důvodu) dosavadní předseda, senátor Balín, a jednomyslně nahražen neznámým mladíkem Radkem Belejem.

Odstřelený Balín tuší za akcí plnou intrik Brinzanika.

»Má zmáknuté Severočechy.cz, ví o všem dění na radnici,« soudí Balín o tomto bývalém řediteli Okresního podniku služeb za minulého režimu, který je dnes ovšem členem místního Rotary clubu.

I Brinzanik však žije od roku 2000 převážně v zahraničí.

Totéž v bledě oranžovém

Podle Oldřicha Vojíře může mít rozkol mostecké ODS překvapivé rozuzlení. O licenci už totiž požádala skupina Vojířových soupeřů, v níž dominuje Tomáš Ratiborský, mediální podnikatel, Šulcův exporadce a hlavní manažer ODS z časů těsně před sarajevským skandálem.

Vojíř proto varuje před exodem řady lidí z partaje.

Už teď působí hodně mosteckých »modrých« v chomutovské ODS, kde je doma snad nejvlivnější modrý kmotr kraje Alexandr Novák. Kdysi byl politikem, dnes jen šedou eminencí s pověstí loutkovodiče chomutovské primátorky Ivany Řápkové. Bývá viděn u všech politických handlů v kraji.

Aféra s podezřením na čtyřicetimilionový úplatek za prodej městských akcií energetických firem německé společnosti ani skandál s levnou koupí pozemků, pod nimiž dnes »náhodou« povedou produktovody, Novákovi starosti nedělají.

Například konec dlouholetého soudního procesu ve věci úplatku je v nedohlednu kvůli zmizení klíčového svědka.

»Ze začátku ho pamatuji jako poctivého pracanta, jenže pak se provařil,« říká o Novákovi dlouholetý stranický kolega, teplický primátor Jaroslav Kubera.

Právě Teplice se zdají být ostrovem jakési politické stability.

V okrese sice působí svérázní podnikatelé v politice Aleš Řebíček a Jiří Hodač, jenže osobitý Kubera si aspoň na první pohled nenechá do ničeho mluvit.

»Ne, i on je zcela ve vleku těchto dvou lidí a jeho jistou popularitu strana jen využívá,« myslí si ale naopak šéf ČSSD na Ústecku a teplický radní Petr Benda.

I tento nejbližší severočeský spojenec Jiřího Paroubka je ale sám byznysmenem (nejnověji se »proslavil« pořádáním stranických akcí v hotelu Corrado v Dubí, ještě nedávno nevěstinci, který patří jeho příteli a podporovateli ČSSD Martinu Prokešovi). Kšefty podobného druhu je sociální demokracie na Ústecku doslova prorostlá.

Stačí připomenout kauzu místopředsedy krajské organizace Karla Vrby, na kterého praskla násilnická a majetkově trestná minulost. Podobně se ukázalo, že podnikatel Tomáš Horáček pořádal nábory nových duší do děčínské buňky za účast na alkoholových party na lodi či za svezení v luxusní limuzíně. Divné nábory hlásila i ČSSD v Bílině.

»Ale to nejsou černé duše, všichni noví zůstávají dál členy strany. Vrba s Horáčkem odstoupili, všechno jsme včas vyřešili,« brání se Benda.

Za problém nepovažuje ani vliv Romana Housky na hejtmanku Vaňhovou nebo možnost, že by se populární lídr děčínských sociálních demokratů Jaroslav Foldyna mohl přidat ke Straně práv občanů Miloše Zemana, k němuž vždy mířil. »Bude kandidovat za ČSSD,« je Benda přesvědčen.

A má důvod, i to je totiž hmotně zajištěno. Foldynu ČSSD po předloňských neshodách na povolebním rozdělení krajských funkcí »zaparkovala« do dobře placené funkce uvolněného šéfa zahraničního výboru, takže teď by musel měnit vrabce v hrsti za Zemanova holuba na střeše.

Špinavý celý kraj

Hejtmanka Jana Vaňhová se pyšní, že Ústecký kraj je dnes natolik prost průmyslové špíny, že tam sníh vydrží bílý i deset dnů. »Ostraváci by mohli závidět,« tvrdí.

I kdyby měla pravdu, na Ústecku jde nyní spíše o čistotu začínající volební kampaně. »Je to špinavá kampaň,« ohradil se už předseda nové Strany práv občanů Miloš Zeman proti inzerátům ČSSD v médiích na Ústecku, kde je upravená Zemanova fotka po boku Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska.

To však ještě nic není. Jak je vidět, severní šibalové a kmotři jsou schopni vymyslet i daleko špinavější věci.

Jan Štětka

Řekli o situaci v kraji

»Velrybářství existuje v celé republice. Jenže v severních Čechách je více lidí bez práce. Politika se změnila v byznys, místo politiků prosazují nápady firmy.«

Jaroslav Kubera, senátor, primátor Teplic za ODS

»Žije tu hodně lidí, kteří se s tímto regionem nikdy nesžili.«

Jiří Šulc, bývalý ústecký hejtman za ODS

»Jsem se zdejší situací naprosto nespokojen. Veřejnost musí volit zcela jiné lidi.«

Milan Šťovíček, bývalý litvínovský starosta za ODS

»Dostalo se to strašně daleko. Vládnou tu dvě ideje: buď sešikovat byznys a ovládnout politiku, nebo spolu s politiky sešikovat byznys a vládnout. A to se vymstí.«

Oldřich Vojíř, poslanec za ODS

»Partaje mají na Ústecku katastrofální úroveň svých vůdců. Vládnou nám hlupáci. Podnikatelé politické prostředí neničí, za to mohou sami politici.«

Jiří Zelenka, podnikatel a bývalý náměstek primátora Mostu za sdružení Mostečané Mostu

»Po roce 1989 byly severozápadní Čechy v mediálním stínu. Privatizovaly se tady obrovské majetky, chyběla kontrola, politika prorostla s ekonomickými zájmy.«

Vlastimil Balín, senátor, zastupitel v Mostu za KSČM

»Černé duše jsou problémem ODS, nás byznys neovládá. Problém některých sporných náborů jsme vyřešili.«

Petr Benda, šéf ústecké ČSSD

»Česká republika je příliš malá na to, aby se jednotlivé kraje svojí kulturností výrazně lišily. V Ústeckém kraji nejde o jinou politickou kulturu, ale o současnou mediální atraktivitu. Média se bohužel zaměřují na přibarvené a nafouknuté negativní zprávy.«

Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje za ČSSD

Vykořeněnost obyvatel ústeckého kraje v historických číslech

Někdejšího ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS) provází pověst politika, který se domluví s každým.

9 procent 
je provize pro získání zakázek na Ústecku.

© Týdeník Ekonom